MŠMT Znak Nového Hrádku Kostky Evropský sociální fond Sdružení Podorlicko Královehradecký kraj

Distanční výuka: týden 22. 3. - 31. 3. 2021

Velikonoce jsou tady

Dubínek s Velikonočním zajíčkem

Ahoj děti, doufám, že se vám jarní úkoly z minulých týdnů alespoň trochu líbily a můžeme se s chutí pustit do dalšího tématu, kterým budou Velikonoce. A co nás čeká? Tak například si přečteme velikonoční pohádku o zajíčkovi Kuliferdovi, procvičíme si pusinku, společně si vyrobíme velikonoční výzdobu, podíváme se na pohádku nebo se naučíme básničku. Já a paní učitelky přejeme vám i rodičům krásné Velikonoce a ať se vám úkoly daří, váš Dubínek ❤️.

Velikonoční pohádka o zajíčkovi Kuliferdovi

Bylo krásné slunečné ráno. Celá příroda se probouzela a ve vzduchu bylo cítit jaro. Ptáci vesele štěbetali na čerstvě se zelenajících větvích a na louce zvědavě vykukovaly první květiny. Někde se ze zelené trávy usmívaly bílé sedmikrásky, jinde zas žluté pampelišky. Na loukách se roztančila spousta barevných hlaviček a vzduchem se linula nádherná vůně.
Hmmm, takhle voní jaro… Z lesa se ozývalo ťukání do stromu ťuky ťuk, ťuky ťuk. To pan datel, doktor stromů, už měl plno práce. Kontroloval po zimě celý les, jestli je v něm vše v pořádku.
Pod vzrostlým dubem měla pelíšek zaječí rodinka. Maminka zaječice a tatínek zajíc radostně tančili kolem dubu. Právě se jim narodil synek. Když vykoukl na svět, měl takový kulišácký výraz, že mu hned rodiče začali říkat Kuliferda. Zajíček to byl zvídavý a neposedný. Očička mu radostně jiskřila a všechno ho zajímalo. Pořád se na něco vyptával a nic mu neuniklo. Také se moc rád seznamoval s ostatními obyvateli lesa, louky, jezírka i potůčku.
Proto se brzy skamarádil
s veverkou, ježkem a jeho rodinou, cvrčkem, myškou, užovkou, včelkou a jejím kamarádem čmeláčkem, beruškou, ještěrkou, žabkou nebo dokonce rybkou.
Jednoho dne vyběhl Kuliferda dál od pelíšku. Dostal se až k domku, ve kterém bydleli lidé. Kuliferda se schoval za rozkvetlý keř zlatého deště a pozorně naslouchal. Člověčí maminka a tatínek zrovna říkali svým dětem něco o Velikonocích. Prý to jsou svátky jara. Zajíček moc nerozuměl lidské řeči, a tak vůbec nevěděl, co to ty Velké noce jsou. Co že to lidé vlastně oslavují? A jak? Tolik tomu chtěl přijít na kloub. Rychle běžel zpátky domů, aby se zeptal maminky a tatínka. Ti však nevěděli a poslali ho hlouběji do lesa k moudré Sově. Ta totiž u lidí vyrostla, když ji našli jako malé ptáčátko vypadlé z hnízda. A sova moc ráda Kuliferdovi vše povyprávěla:
„Lidé i zvířátka mají na jaře velikou radost, že zase sluníčko víc svítí a krásně hřeje, že postupně taje led a sníh a zurčí voda v potůčcích, že se rodí mláďátka a že vše znovu ožívá. Předvelikonoční týden začíná Květnou nedělí. Lidé si dávají do váziček zelené větvičky, kterým říkají kočičky. Další den je Modré pondělí, to si lidé zdobí své domečky nebo sebe něčím modrým. Pak přijde Šedé úterý, to se doma pořádně uklízí, aby bylo všude hezky čisto. Potom následuje Škaredá středa, říká se, že když se v tento den lidé na sebe škaredí, mračí se, zůstane jim to po celý rok. Na Zelený čtvrtek se mají jíst zelené rostliny. Zeleň ty máš Kuliferdo moc rád, viď? V tento den se mají všechny rostliny dobře zalít. Člověčí děti chodí zvonit zvonečky a řehtat řehtačkami. Na Velký pátek se má mluvit tiše a hodně odpočívat. Poděkovat celé přírodě a naší mamince Zemi za všechny dary, které nám dává. Tento den je kouzelný, země se otvírá a ukazuje skryté poklady. Na Bílou sobotu se lidé oblékají do bílého šatu a rozsvěcují bílé svíce. Na Velikonoční neděli se lidé setkávají a společně oslavují zpěvem, tancem a jídlem. Dívky barví vajíčka a kluci pletou pomlázky. Na Velikonoční pondělí pak kluci chodí koledovat od domu k domu. Říkají velikonoční básničky a každou dívku, malou i velkou, jemně poplácají pomlázkou, aby neuschla. Holky jim za jejich vyšupání dávají barevná vajíčka. Děti také hrají jednu moc hezkou hru. A víš co, Kuliferdo, připravím ji pro tebe a tvé kamarády jako překvapení.“
„Děkuji, paní Sovo, za hezké vyprávění.
Řeknu to mamce a taťkovi a uděláme si stejnou oslavu jako lidé. Už se moc těším. Brzy na shledanou.“ A Kuliferda radostně odskákal k rodičům domů. Uběhl týden a malý zajíček už se nemohl dočkat, co si pro něj Sova připravila. Ta ho vesele přivítala: „Vezmi si košíček a hledej na louce mezi kytičkami barevná vajíčka. Najdeš jich přesně dvanáct, jako je dvanáct měsíců v roce. Ale dávej pozor, ať nějaké vajíčko nerozšlápneš.“
Kuliferda měl ohromnou radost a hned se dal do hledání. Na pomoc mu přišli i jeho kamarádi z lesa. Zvířátka hra moc bavila a všechna vajíčka opatrně vkládala do košíčku. „Skvělé. Hezky jste si s úkolem společně poradili“, pochválila je paní Sova. „Dejte teď vajíčka na nějaké pěkné teplé místečko a do rána uvidíte, co se stane“, usmála se, všem na rozloučenou zamávala a odletěla. Kuliferda poděkoval kamarádům za pomoc a odhopkal do svého pelíšku pod starým dubem, kde uložil košíček s vajíčky a spokojeně usnul. A věřte, nevěřte, když se ráno probudil, zaslechl tichounké pípání. A vykulí svá kukadla… ze všech dvanácti vajíček se v noci vyklubala malinká ptáčátka. To bylo radosti v celém lese.


Dubínek s Velikonočním zajíčkem Dubínek s Velikonočním zajíčkem

Přejeme krásné jarní svátky a ať je pěkný každý den,
který jen s úsměvem na tváři prožijeme.
Dostatek sluníčka a teplého povětří a co dál?
Dál hlavně zdraví, to by si každý moc přál.

Voňavé a teplé jaro všem přeje kolektiv mateřské školy.

Přístupnost, Webmaster

Copyright © 2013 - 2021 MŠ Nový Hrádek, All rights reserved, Všechna práva vyhrazena.